Článek ze Zpravodaje města Bzence uveřejněného dne 15. 3. 2022. I přes uplynulou dobu je téma článku stále aktuální.
Vážení spoluobčané,
v prvé řadě bych rád řekl, že následující úvahu píši bezprostředně pár dní po mimořádném zastupitelstvu města Bzence, konaném dne 12. 1. 2022. V této době nastala velmi výjimečná situace, a to svou unikátností v rámci celostátního měřítka. Situace je nejen vyhrocená mezi zastupiteli či jejich podporovatelskými tábory, ale hlavně, vzhledem ke své unikátnosti, je také sama pro zúčastněné zmatečná, jde o něco vskutku nového, co dokonce ani sami zastupitelé nemají jak uchopit, jde o cestu nevyšlapanou nikým z nás. Ruku v ruce s tím jde i chaotičnost a neprůzračnost celé situace. Výsledek mimořádného zastupitelstva je totiž nejasný i lidem docházejícím na zastupitelstvo pravidelně, nejen na to poslední. Tím se dostávám k podstatě této úvahy, kdy bych Vám rád shrnul můj pohled na věc, pokud možno v co nejvyšší možné míře nestranný, abychom, jak jsem zmiňoval, mohli tuto problematiku uchopit i my, občané města Bzence.
Naše země (a samozřejmě nejen ta naše) zažila několik autoritativních režimů, kdy byl utlačován názor a projev jedince pod hrozbou sankcí. K tomuto utlačování docházelo skrze v plné míře drženou moc v jednom bodě (v rukou vůdce, strany), moc byla takzvaně koncentrována. Aby k této koncentraci nedocházelo, byla nasnadě otázka rozdělení moci. Toto rozdělení by nejen uzurpování moci bránilo, ale také kontrolovalo pomocí různých systémů brzd a vah uzurpování moci ostatními částmi moci. Základní dělení moci, Vám všem známé, je dělení moci na moc zákonodárnou (legislativu), výkonnou (exekutivu) a soudní (jurisdikci). Pro zjednodušení aktuální situace ve Bzenci budu používat analogii k moci zákonodárné a výkonné moci na úrovni našeho města, tedy že zákonodárná moc (zastupitelstvo), vydává obecně závazné vyhlášky ve své působnosti a výkonná moc (Rada města), už jak název napovídá, moc vykonává. Legislativou budu myslet městské zastupitelstvo a exekutivou zastupitelstvem volenou Radu města.
Rada města se zodpovídá zastupitelstvu jako občany přímo volenému orgánu, od nichž má mandát a legitimitu. Tento akt vyslovení důvěry neprobíhá tak, jako na celostátní úrovni, tedy hlasováním o důvěře, ale důvěru a legitimitu radní dostávají samotným zvolením. Běžnou situací tedy bývá, že místa v Radě města má zajištěna většina zastupitelstva, podobně jako například Vláda ČR. Není to ovšem jediná možnost. Na rozdíl od Vlády ČR je totiž možnost do Rady zahrnout i zastupitele z menšinového tábora. U Vlády ČR tato možnost není využívána, jelikož by rušila akceschopnost a směr priorit. V rámci exekutivy samosprávných obcí tato varianta nebývá také běžná, ale je možná. Ještě je důležité říci, že radních ve Bzenci bývá 5, což je sice známý fakt, ale píši jej, protože bude důležitý později.
Teď již k meritu věci, neboli co za situaci se, ve vztahu ke zmíněné analogii na státní moc, ve Bzenci v posledních dnech seběhlo. Situace je výjimečná tím, že většinou, když rezignují radní na své pozice v exekutivě, rozpouští se následně i zastupitelstvo jako legislativní orgán a pokud k tomu dojde například v půlce období, jsou vyhlášeny předčasné volby. Toto ve Bzenci nenastalo. Za otázkou proč to nenastalo, vidím dva důvody. Jedním je rozhodně doba, kdy situace nastala, ve vztahu ke konci mandátu zastupitelů a následujícím řádným komunálním volbám. Vyhlášení nových voleb není otázka pár dní, ale je potřeba splnit zákonem dané lhůty na zveřejnění data voleb, kandidátek apod. Takto hektickou situaci lze vyřešit prostě a jednoduše tím, že se ten mandát, s například novou navolenou radou, ‘‘už nějak doklepe‘‘.
Druhým důvodem ovšem je, a asi nejen za mě tím hlavním, vyhrocenost situace ve vztahu k loňskému referendu o setrvání zámku v majetku města. Okolnosti referenda, o co šlo a podobně, asi všichni víme, nebo alespoň tušíme, a tak shrnu jen to podstatné pro dnešní situaci. Po, pro Radu města prohraném, referendu bylo aktuální složení rady vybídnuto k odpovědnosti nejen explicitně opozicí, ale i samotnou logikou věci, kdy se současné vedení neztotožnilo s myšlenkou směřování Bzence (myšleno otázek opravy zámku apod.), a svá místa v radě dalo k dispozici. Pokud se s něčím tak zásadním totiž orgán neztotožní, logicky nemůže tuto moc v této působnosti vykonávat a na své funkce rezignují. Od oznámení složení funkcí radních do konečné rezignace dali opozičním zastupitelům (kteří referendum vyhráli) možnost nahradit předešlou radu radními dle jejich výběru. A teď nastává první problém, jelikož dochází k významné kolizi dvou proudů. Opoziční radní totiž chtějí, aby byla rada reflektována zastoupením v zastupitelstvu a poměr radních v této radě byl 3:2 pro současnou opozici. Současná koalice zase chce, aby opozice ovládala celou radu, tedy měla všech 5 radních. Argumentuje akceschopností rady, hlavně v otázce opravy zámku, se kterou se koalice neztotožňuje, viz výše. Co se týče mého názoru, tak preferuji akceschopnost Rady jako výkonného orgánu, kde opravdu není standardem Radu dělit a reflektovat ji k zastupitelstvu. Navíc, vzhledem k vyhrocené situaci, si dokážu spolupráci uvnitř rady těžko představit. Problém u mě není v tom, že koalice odmítá, dle opozice vstřícnou nabídku, na schéma rady 3:2, ovšem poté mi na rozum nejde to, proč nepřistoupí na mnohem příjemnější a, jak již bylo zmíněno, akceschopnější schéma všech pěti radních z opozice. Je to standard, je to fakticky lepší, jak pro občany, tak pro samotnou opozici. Být určitým způsobem akceschopný asi jde i v poměru 3:2, ale proč by k tomu mělo dojít, ten základní důvod, ten mi asi uniká. Také, vzhledem k výše zmíněnému, legitimita rady pochází od zastupitelstva, tedy když se většina zastupitelů rozhodne zvolit radu z opozičních zastupitelů, opravdu dle mě není argumentem poukazování na to, že by měla být Rada zastoupena poměrným systémem ve vztahu k zastoupení v zastupitelstvu. Mandát zastupitele, když jej analogicky přirovnám k mandátu poslance či senátora, je nedotknutelný, jelikož pochází přímo od občanů, tudíž rozhodnutí zastupitelů reflektuje akurátně občany, ne že by Rada měla reflektovat zastupitelstvo. Navíc, znovu v analogii k poslaneckému či senátorskému mandátu, je zastupitel vázán pouze slibem, a pokud nejedná proti zákonu (nebo z etického hlediska proti programu před volbami, ovšem toto není právně závazné), nemůže přeci postupovat mandát na základě názoru, k čemuž byli koaliční zastupitelé také vyzývání. To, proč jsem vůbec na začátku složku výkonnou a zákonodárnou možná až příliš vymezoval, bylo kvůli pochopení této situace. Exekutiva má konat, je to proti jejímu přesvědčení, tak postoupí mandát, zatímco legislativa reflektuje občany, od nichž má přímou legitimitu, tudíž postupovat mandát nemusí, protože jen názor zastupuje poměrně, ne přímo vykonává jako exekutiva.
To je ale jen můj subjektivní názor na situaci, která se možná již v době publikace změnila, vraťme se zpátky k rekapitulaci.
To, co událost jako takovou, dělá celostátně raritní, je ovšem výsledek mimořádného zastupitelstva, na kterém došlo ke zmíněným rezignacím radních a mělo dojít ke zvolení nového vedení. Nové vedení města totiž zvoleno nebylo, k hlasování o ustavení konkrétních lidí do rady či na pozice starosty a místostarosty totiž ani nedošlo. Koaliční a opoziční zastupitelé nenašli řeč a město tím pádem setrvává od zmíněného zastupitelstva v určitém bezvládí. Situace je vážně zajímavá, jelikož nebyl, krom jednoho podpisu dotace bývalým starostou, ani pověřen nikdo, kdo by město zastupoval v nejrůznějších nutných úkonech. Občas zazněla jména zastupitelů, kteří odstoupili z pozice radních, aby zastupovali město, ale vzhledem k tomu, že odstupují, mi opět toto řešení zas a znova nedává smysl. Smysl dle mě totiž celá tato situace postrádá, a rozhodně tomu není takto jen u mě. Rád bych měl ve svém městě akceschopné vedení, které sekunduje potřeby občanů a dává je na první místo. Možná, že v době, kdy si toto čtete, k tomu již došlo, možná také ne. Chtěl jsem jen situaci jako takovou shrnout, pro Vás i pro sebe, protože mi přijde zajímavá její politologická a státovědná rarita, a také, protože mě zajímá, jak nakonec celá situace dopadne a jak bude dále dopadat na další dění, například příští komunální volby.
Vážím si Vašeho přečtení
Jaroslav Váňa, student