Od roku 2002, tedy od doby, kdy město zámek získalo do svého majetku, hledáme hlavně využití zámku i celého zámeckého areálu. Já jsem původně zastával myšlenku zřídit v hlavní budově zámku městský úřad a v dalších objektech některé instituce města (knihovna, muzeum, služby, kulturní využití, apod.). Zastánci této myšlenky ale byli tenkrát v menšině. Zdůvodnění, proč to není vhodné, byla různá, ptal jsem se tehdy zastupitelů, ale především občanů na názor, zda přestěhovat městský úřad do zámku a taky na názor, co se zámkem dál.

Zde musím nejprve konstatovat, že jsem velmi rád, že město Bzenec zámek koupilo, mimo jiné proto, že městu zůstane natrvalo zámecký park a skleníky, a že se podařilo nahradit nevzhledné výrobní objekty, účelným a vkusným parkovištěm.

Vrátím se ale k důvodům, proč tehdejší většina zastupitelů, ale i většina lidí, kterých jsem se ptal, nechtěla stěhovat městský úřad do zámku. Na prvním místě bylo, že městský úřad má být na náměstí, proč by úředníci měli sídlit zrovna na zámku jako páni nebo, že tam bude nákladný, nehospodárný provoz, na úřady nejsou dotace, rekonstrukci nejsme schopni zaplatit, město to celé nevyužije a další důvody nebo výmluvy, jak kdo chce. Z dnešního pohledu musím uznat, že je lepší, že se to neuskutečnilo, protože většina těchto důvodů byla a je opodstatněná.

Proč se nic celou dobu nedělalo? Jednoduchá otázka, ale složitá odpověď. V situaci před referendem jsme měli zámek a nevěděli jsme, co s ním. Po referendu máme zámek, ale podle informací, které jsem schopen zaznamenat, nevíme co s ním dál. A to je ten problém, co tam bude. Za celých 20 let NIKDO nepřinesl návrh jiného využití zámku, než na městský úřad, alespoň dílčí, natož pak nějakou komplexní vizi.

Důležité je zdůraznit, že s nějakým konkrétním, ale především reálným návrhem nepřišel nikdo, alespoň já o tom nevím.

Nebudu používat slovíčko „kdyby“ a vracet se k projektu Zámeckého vinařství „Svět vína a kultury“ (viz www.svetvinaakulturybzenec.cz), je to pryč a z mého vinařského pohledu, je to škoda.

Ale, co tedy v zámku bude, co tam chceme? Klíčové je si odpovědět na otázku: “Chceme v areálu zámku městský úřad, popřípadě další instituce města?“ Když si odpovíme, že ano, tak neváhejme a začněme na tom pracovat, bude to náročné, drahé, provoz pak bude zřejmě nákladný, možná je to zbytečné, ale bude to naše, zaplatíme si to a zámek tím určitě zachráníme. Já ovšem v současné době tuto myšlenku nemůžu podporovat, důvody jsou jasné – finanční. Další využití mě ovšem nenapadá, nesdílím názor, že město dokáže provozovat nebo zajistit provoz něčeho komerčně úspěšného, něčeho, co si vydělá, alespoň na provoz, najít něco co dá náplň celému areálu a přitom to bude ekonomicky únosné. Pokud zastánci záměru neprodat zámek a rekonstruovat jej předloží realizovatelnou vizi a využití zámku, hluboce smeknu a rozhodně budou mít mou podporu.

Lidi, kteří chtějí zámek ponechat městu, bojí se jeho prodeje a nejisté budoucnosti, chápu a rozhodně to nejsou pro mě nepřátelé. Máme jenom rozdílný názor na jednu, byť velmi významnou a zajisté nádhernou, památku v našem městě. Je mně moc líto, do jaké nenávistné polohy nás bzenecký zámek dostal, ale ten za to určitě nemůže.

Všechny zdravím

Jaroslav Váňa, zastupitel města Bzence

Vážení spoluobčané,

Téma Rady města je pro současnou situaci ve Bzenci moc důležité, proto bych Vám rád nastínil tuto problematiku, co vůbec Rada je, jak se sestavuje a jak funguje.

Co je to Rada města?

Rada města je kolektivní výkonný orgán města, tedy orgán, který moc přímo vykonává (stejně jako na úrovni státu vláda => vlastně vláda města). To, jak moc vykonává, má určeno buď zastupitelstvem, které jí dávají rámec, o čem může rozhodovat, nebo v tomto rámci dále jedná autonomně díky tzv. správnímu uvážení, tedy v rámci usnesení zastupitelstva o detailech rozhoduje rada města sama. Kolektivními orgánem myslíme to, že Rada je sice jednotný orgán vystupující jako celek, ovšem je složena z lichého počtu radních.

Proč je Rada tak důležitá?

Rada je nesmírně důležitá z důvodu akceschopnosti chodu města. Rada se schází častěji, může řešit konkrétní problémy, a jelikož její jednání jsou neveřejná, někdy také např. choulostivější problémy (např. město jako opatrovník někoho, obchodní tajemství). Rada je tedy výstupem obce, který konkrétně a pravidelně koná podle toho, co jí zastupitelstvo uloží. Rada vystupuje jako celek (např. jako celek předkládá body), to bude důležitější později.

Nutné je samozřejmě říct, že členové takovéto rady jsou krom radních starosta a místostarostové. Ti jsou tímto výstupem v pravém slova smyslu (např. konkrétně v zákoně o obcích v §100 je napsáno: starosta zastupuje obec navenek). Starosta je tudíž výstupem výkonné moci města a tím pádem i města jako takového (když se chce někdo sejít s městem, jedná se starostou, potažmo někým pověřeným zastupitelstvem).

Zápis z jednání

Rada ze svých neveřejných schůzí pořizuje zápis. Tento zápis má dle zákona čtyři povinné části:

  • počet přítomných členů rady
  • schválený pořad schůze rady
  • průběh a výsledek hlasování
  • přijatá usnesení

Jde o tzv. taxativní výčet, tedy výčet co se týče povinností zápisů z rady zcela vyčerpaný. Rada může zveřejnit ze schůze věci nad rámec, ovšem praxe pracuje s touto podobou. Můžete si povšimnout, že zápis neobsahuje jmenný výčet z hlasování jednotlivých radních, což samozřejmě dává smysl, když je Rada jednotný orgán, u níž je podstatný její výsledek (tedy usnesení), tato informace ovšem asi nedává smysl některým zastupitelům, o tom budu mluvit dále.

Co se děje ve Bzenci?

Bzenec takto zřízenou radu nemá. Bývalá rada odstoupila jako vyvození odpovědnosti po prohraném referendu, přičemž všechny pozice v radě nabídla opozici se zárukou, že nová rada bude zvolena. Opoziční zastupitelé tuto možnost odmítli a požadovali schéma v radě 3:2. Na tuto možnost jim naopak nepřistoupili koaliční zastupitelé.

Představte si, kdyby Petr Fiala při sestavování vlády vycházel z toho, jak jsou rozložené síly v Poslanecké sněmovně. Že by se rozhodl k sobě do vlády přidat na důležité pozice i lidi, kteří by s ním nesdíleli názor v zásadních programových bodech, například by si k sobě do vlády přidal někoho z ANO či SPD. Taková vláda by nebyla akceschopná, nemohla by jednotně a pružně řídit tuto zemi, připomínala by kandidátku Národní fronty za minulého režimu, kdy každý dělá něco, ale zároveň nikdo nedělá nic, měla by konflikt sama v sobě. Vláda by také nebyla smysluplně kontrolována, jelikož by byla sice odpovědna sněmovně, ovšem rozepře, které by byly ve vládě, by logicky byly i ve sněmovně. Vláda by se sama v sobě potýkala s problémy toho, jak se dohodnout, jak vládnout, celkově by taková konstelace ve vládě byla pro občany ČR k neprospěchu. Já osobně, ve vazbě na předchozí příklad, nevidím smysl ve schématu rady 3:2. Přijde mi, že jelikož rada vystupuje jako celek (např. předkládání bodů) má se prostě rada brát jako jednotná a tedy má jako celek i vyvozovat odpovědnost. Schéma 3:2 není asi nic extra neobvyklého, možné by určitě bylo, ovšem když se opoziční zastupitelé oháněli tím, že jde o ,,demokratický‘‘ poměr v radě, tak jde opravdu o nepochopení povahy rady. Toto nepochopení by mohlo mít za důsledek to, co v příkladu výše, tedy destabilizaci ,,bzenecké vlády‘‘. Ve vesnicích v okolí i obecně jinde je rada podobného názorového proudu standardem a nevidím důvod, aby tomu bylo jinak. To si budu myslet i po volbách ať dopadnou jakkoliv. Pokud jde o kontrolu rady, tu kontroluje, stejně jako zastupitelstvo, povinně zřízený kontrolní výbor, ten je naopak tím vnějším autonomním orgánem, který může výkonu moci dohlížet. Takový kontrolní výbor, jelikož je povinně zřizován, Bzenec samozřejmě má. Kontrolní výbor je už z povahy věci v rukou opozice, ovšem ta jeho pravomocí zřejmě nijak nevyužívá, místo toho chce radu kontrolovat dle mě naprosto nesystémovým a neúčelným zásahem do povahy orgánu, jelikož jeho povaha zřejmě opozičními zastupiteli často není pochopena. To, kde se mají názory říkat poměrně, vzájemně se interpelovat, má docházet k diskuzi a střetu různých názorových proudů, to je zastupitelstvo. To takto vytřídí v podobě usnesení to, co bude vykonávat rada a ta to následně vykonává. Jestli to vykonává správně nebo ne, kontroluje kontrolní výbor zřízený při zastupitelstvu, zpravidla z povahy věci v rukou opozice, ta má tedy nástroj toho, jak případnou svévoli rady zastavit. Podle mě by stejně kontrolní výbor neměl co zastavovat, ovšem tu možnost stále má, jen to chce nenechávat potenciál kontrolního výboru jen tak ležet ladem.

Tedy k závěru jen pár slov. Schéma v radě 3:2 by sice možné bylo, ovšem za mě je ohánění se demokratičností takového kroku pouhou populistickou schránkou nepochopení toho, jak má rada fungovat. Z tohoto důvodu jsem pro to, aby rada byla jednotná, neměla vzájemné rozpory a mohla efektivně řídit toto město, ať už minulá rada, nebo rada, která vzejde po volbách.

Vážím si Vašeho přečtení,

student Jaroslav Váňa ml.

Otázky, které mě v posledních měsících, možná v několika posledních letech, neustále přicházejí na mysl, začínají slůvkem PROČ. Souvisí s chováním a jednáním bzenecké koaliční “šestky“ a jejich příznivců. Celou dobu se snažím vystupovat nezaujatě, nebrat si věci osobně, tyto kolegy většinou znám a osobně proti nim nemám vůbec nic.

Celou dobu přemýšlím, proč to dělají, o co jim jde, to jsme fakt tak špatní, neschopní? Proč hlasují téměř proti všemu. Nevím. Dám zde pár příkladů.

Malý obchvat našeho města. Záležitost více než 20 let stará, z mého pohledu jasná. Je zde několik technických, majetkových nebo organizačních problémů. A jako by to nebylo málo, další komplikace si děláme sami, PROČ?

Parkoviště u zámku. Dlouhodobě jsem si přál, aby byly zbořeny nevzhledné budovy bývalé stáčecí linky (prostor, kde se dnes nachází nové parkoviště). To byl za mě hlavní cíl. Na druhém místě šlo o nutné zabezpečení sklepů pod tímto místem. Jako bonus je zde vkusné a především využívané parkoviště, které opravdu bylo potřeba. Tak se ptám, PROČ to vadí?

Areál kaple. Generace obyvatel našeho města toužily po obnově kapličky, já jsem si vždy myslel, že to nebude možné, bude to drahé, technicky komplikované atd. Podařilo se, díky za to. Kaple sv. Floriána a Šebestiána je dnes dominantou širokého okolí, turisty i Bzenčany láká. Toto místo si zasluhuje infrastrukturu, osvětlení i zavrhovaný amfiteátr. Je to stavba, není to stavba, a znovu otázky začínající PROČ?

Územní plán. Ani to snad nehodlám moc komentovat, byl jsem u jednání zainteresovaných subjektů, problematiku celkem chápu, vše jede podle plánu, podle zákona, a divím se asi nejvíce, PROČ v tom vidí také problém.

Volba vedení města. Po prvním návrhu jednoho z kolegů, aby byl zvolen mimo jiné starosta města, reagoval pan architekt Ebringer, že optimální bude, pokud nový starosta vzejde z voleb, které jsou v září. Přesto, že jsem byl osobně připraven pana architekta ten den zvolit, pochopil jsem, že má pravdu, nejlepší bude počkat do voleb. Nicméně jsem i nadále připravený zvolit radu, starostu i místostarostu, pokud opozice převezme kompletní radu, tzn. pět členů a bude řídit město. Návrhy takové rady, mimo areál kaple, obchvat, velké úvěry apod. podpořím v zastupitelstvu, to jsem již deklaroval.

Záležitosti, o kterých jsme rozhodovali, jsem se vždy snažil vidět v souvislostech, s výhledem do budoucna. Snažil jsem se jednat bez zbytečných emocí, kladných i záporných, bez zbytečného „hurá“, postavme velkou, luxusní, drahou sportovní halu nebo naopak nestavme nic, stejně nikdo nesportuje.

Problematiku bzeneckého zámku, s dovolením, proberu jindy, jelikož se jedná o zásadní rozdíl ve vidění jeho budoucnosti a zámek si zaslouží samostatnou úvahu. 

Všechny zdravím

Jaroslav Váňa, zastupitel města Bzence

Malý obchvat (dále jen MO) Bzence je stavba plánovaná před rokem 2000 a je vymezena v územním plánu města z roku 2001. Potřeba MO byla zřejmá před dvaceti lety, pochybovat a zlehčovat význam MO v dnešní situaci a souvislosti s realizací dálnice je zarážející.

A jaký je současný stav?
Stavba I a II etapy je dokončena. Realizace ve spolupráci s městem byla zajištěna a financována společností RI-Okna a AVX. Pracuje se na III etapě tj.propojení.
V záležitosti MO byli zastupitelstvem pověřeni a za město mohou jednat Čejka, Černý a Hapla.
Je připravena dokumentace pro územní řízení včetně všech potřebných vyjádření.
Pozemky pod stavbou MO jsou ve vlastnictví města s výjimkou pozemků KAVX, které byly dříve při prodeji KAVX smluvně ošetřeny pro zajištění stavby MO.
Se společností KAVX probíhají jednání o technických záležitostech výstavby (odvodnění nezmapovaných drenáží, propočet kapacity kanalizace do rybníka), které nepochybně vyřešíme.
Pozemky pod stavbou MO na pozemcích soukromých vlastníků tj. rodiny Dedků jsou podepsány prodávajícími, odsouhlaseny ze strany zastupitelů, ale pověřený zastupitel Ing. arch. Ebringer je odmítá podepsat, nerespektuje tedy rozhodnutí zastupitelstva.
Součástí odkoupených pozemků od rodiny Dedků byly dle dohody se starosty tří sousedních obcí Těmice-Domanín-Syrovín také pozemky pod kanalizací, které se následně odprodají DSO (dobrovolný svazek obcí Těmice-Domanín-Syrovín).
Kupní smlouvy byly řádně projednány na pracovním jednání zastupitelstva, bylo požádáno o jejich zveřejnění v interní zóně zastupitelstva, ovšem nestalo se tak, nebyly také zařazeny na program jednání zastupitelstva. Usnesení nebylo zveřejněno ani s minimálním předstihem, bylo totiž předloženo až na začátku zasedání.
Požádal jsem tedy o zařazení bodu do programu jednání a kupní smlouvy byly schváleny 9. hlasy koaličních zastupitelů, pan Ebringer a pan Goliáš byli proti, ostatní se zdrželi hlasování.
DSO plánuje realizovat stavbu kanalizace v objemu cca 450mil.Kč a souhlas s umístěním stavby nutně potřebuje pro vydání stavebního povolení a následně žádost o dotaci. Pověřenec tedy nerespektuje rozhodnutí zastupitelstva a úmyslně blokuje investici DSO.
Zastupitel Goliáš také dle informací navštívil bez pověření zastupitelstvem společnost KAVX a jednal za město ve věci MO (zápis o takovém jednání nebyl poskytnut).

Vážení spoluobčané pracujeme ve věci MO, který je bezpochyby klíčový, ale skupina opozičních zastupitelů tuto investici odmítá, úmyslně blokuje a nesmyslně medializuje technické záležitosti.

Z mého pohledu tito „opoziční“ zastupitelé za 4 roky neudělali vůbec nic a naši práci si berou jako cíl napadání a dehonestování.

Jejich práci není možno napadat neboť je nulová, ale stejně bych to nedělal.

S pozdravem,

Pověřený zastupitel ve věci MO

Ing. Dušan Hapla

Článek ze Zpravodaje města Bzence uveřejněného dne 15. 3. 2022. I přes uplynulou dobu je téma článku stále aktuální.

Vážení spoluobčané,
v prvé řadě bych rád řekl, že následující úvahu píši bezprostředně pár dní po mimořádném zastupitelstvu města Bzence, konaném dne 12. 1. 2022. V této době nastala velmi výjimečná situace, a to svou unikátností v rámci celostátního měřítka. Situace je nejen vyhrocená mezi zastupiteli či jejich podporovatelskými tábory, ale hlavně, vzhledem ke své unikátnosti, je také sama pro zúčastněné zmatečná, jde o něco vskutku nového, co dokonce ani sami zastupitelé nemají jak uchopit, jde o cestu nevyšlapanou nikým z nás. Ruku v ruce s tím jde i chaotičnost a neprůzračnost celé situace. Výsledek mimořádného zastupitelstva je totiž nejasný i lidem docházejícím na zastupitelstvo pravidelně, nejen na to poslední. Tím se dostávám k podstatě této úvahy, kdy bych Vám rád shrnul můj pohled na věc, pokud možno v co nejvyšší možné míře nestranný, abychom, jak jsem zmiňoval, mohli tuto problematiku uchopit i my, občané města Bzence.

Naše země (a samozřejmě nejen ta naše) zažila několik autoritativních režimů, kdy byl utlačován názor a projev jedince pod hrozbou sankcí. K tomuto utlačování docházelo skrze v plné míře drženou moc v jednom bodě (v rukou vůdce, strany), moc byla takzvaně koncentrována. Aby k této koncentraci nedocházelo, byla nasnadě otázka rozdělení moci. Toto rozdělení by nejen uzurpování moci bránilo, ale také kontrolovalo pomocí různých systémů brzd a vah uzurpování moci ostatními částmi moci. Základní dělení moci, Vám všem známé, je dělení moci na moc zákonodárnou (legislativu), výkonnou (exekutivu) a soudní (jurisdikci). Pro zjednodušení aktuální situace ve Bzenci budu používat analogii k moci zákonodárné a výkonné moci na úrovni našeho města, tedy že zákonodárná moc (zastupitelstvo), vydává obecně závazné vyhlášky ve své působnosti a výkonná moc (Rada města), už jak název napovídá, moc vykonává. Legislativou budu myslet městské zastupitelstvo a exekutivou zastupitelstvem volenou Radu města.

Rada města se zodpovídá zastupitelstvu jako občany přímo volenému orgánu, od nichž má mandát a legitimitu. Tento akt vyslovení důvěry neprobíhá tak, jako na celostátní úrovni, tedy hlasováním o důvěře, ale důvěru a legitimitu radní dostávají samotným zvolením. Běžnou situací tedy bývá, že místa v Radě města má zajištěna většina zastupitelstva, podobně jako například Vláda ČR. Není to ovšem jediná možnost. Na rozdíl od Vlády ČR je totiž možnost do Rady zahrnout i zastupitele z menšinového tábora. U Vlády ČR tato možnost není využívána, jelikož by rušila akceschopnost a směr priorit. V rámci exekutivy samosprávných obcí tato varianta nebývá také běžná, ale je možná. Ještě je důležité říci, že radních ve Bzenci bývá 5, což je sice známý fakt, ale píši jej, protože bude důležitý později.

Teď již k meritu věci, neboli co za situaci se, ve vztahu ke zmíněné analogii na státní moc, ve Bzenci v posledních dnech seběhlo. Situace je výjimečná tím, že většinou, když rezignují radní na své pozice v exekutivě, rozpouští se následně i zastupitelstvo jako legislativní orgán a pokud k tomu dojde například v půlce období, jsou vyhlášeny předčasné volby. Toto ve Bzenci nenastalo. Za otázkou proč to nenastalo, vidím dva důvody. Jedním je rozhodně doba, kdy situace nastala, ve vztahu ke konci mandátu zastupitelů a následujícím řádným komunálním volbám. Vyhlášení nových voleb není otázka pár dní, ale je potřeba splnit zákonem dané lhůty na zveřejnění data voleb, kandidátek apod. Takto hektickou situaci lze vyřešit prostě a jednoduše tím, že se ten mandát, s například novou navolenou radou, ‘‘už nějak doklepe‘‘.

Druhým důvodem ovšem je, a asi nejen za mě tím hlavním, vyhrocenost situace ve vztahu k loňskému referendu o setrvání zámku v majetku města. Okolnosti referenda, o co šlo a podobně, asi všichni víme, nebo alespoň tušíme, a tak shrnu jen to podstatné pro dnešní situaci. Po, pro Radu města prohraném, referendu bylo aktuální složení rady vybídnuto k odpovědnosti nejen explicitně opozicí, ale i samotnou logikou věci, kdy se současné vedení neztotožnilo s myšlenkou směřování Bzence (myšleno otázek opravy zámku apod.), a svá místa v radě dalo k dispozici. Pokud se s něčím tak zásadním totiž orgán neztotožní, logicky nemůže tuto moc v této působnosti vykonávat a na své funkce rezignují. Od oznámení složení funkcí radních do konečné rezignace dali opozičním zastupitelům (kteří referendum vyhráli) možnost nahradit předešlou radu radními dle jejich výběru. A teď nastává první problém, jelikož dochází k významné kolizi dvou proudů. Opoziční radní totiž chtějí, aby byla rada reflektována zastoupením v zastupitelstvu a poměr radních v této radě byl 3:2 pro současnou opozici. Současná koalice zase chce, aby opozice ovládala celou radu, tedy měla všech 5 radních. Argumentuje akceschopností rady, hlavně v otázce opravy zámku, se kterou se koalice neztotožňuje, viz výše. Co se týče mého názoru, tak preferuji akceschopnost Rady jako výkonného orgánu, kde opravdu není standardem Radu dělit a reflektovat ji k zastupitelstvu. Navíc, vzhledem k vyhrocené situaci, si dokážu spolupráci uvnitř rady těžko představit. Problém u mě není v tom, že koalice odmítá, dle opozice vstřícnou nabídku, na schéma rady 3:2, ovšem poté mi na rozum nejde to, proč nepřistoupí na mnohem příjemnější a, jak již bylo zmíněno, akceschopnější schéma všech pěti radních z opozice. Je to standard, je to fakticky lepší, jak pro občany, tak pro samotnou opozici. Být určitým způsobem akceschopný asi jde i v poměru 3:2, ale proč by k tomu mělo dojít, ten základní důvod, ten mi asi uniká. Také, vzhledem k výše zmíněnému, legitimita rady pochází od zastupitelstva, tedy když se většina zastupitelů rozhodne zvolit radu z opozičních zastupitelů, opravdu dle mě není argumentem poukazování na to, že by měla být Rada zastoupena poměrným systémem ve vztahu k zastoupení v zastupitelstvu. Mandát zastupitele, když jej analogicky přirovnám k mandátu poslance či senátora, je nedotknutelný, jelikož pochází přímo od občanů, tudíž rozhodnutí zastupitelů reflektuje akurátně občany, ne že by Rada měla reflektovat zastupitelstvo. Navíc, znovu v analogii k poslaneckému či senátorskému mandátu, je zastupitel vázán pouze slibem, a pokud nejedná proti zákonu (nebo z etického hlediska proti programu před volbami, ovšem toto není právně závazné), nemůže přeci postupovat mandát na základě názoru, k čemuž byli koaliční zastupitelé také vyzývání. To, proč jsem vůbec na začátku složku výkonnou a zákonodárnou možná až příliš vymezoval, bylo kvůli pochopení této situace. Exekutiva má konat, je to proti jejímu přesvědčení, tak postoupí mandát, zatímco legislativa reflektuje občany, od nichž má přímou legitimitu, tudíž postupovat mandát nemusí, protože jen názor zastupuje poměrně, ne přímo vykonává jako exekutiva.
To je ale jen můj subjektivní názor na situaci, která se možná již v době publikace změnila, vraťme se zpátky k rekapitulaci.

To, co událost jako takovou, dělá celostátně raritní, je ovšem výsledek mimořádného zastupitelstva, na kterém došlo ke zmíněným rezignacím radních a mělo dojít ke zvolení nového vedení. Nové vedení města totiž zvoleno nebylo, k hlasování o ustavení konkrétních lidí do rady či na pozice starosty a místostarosty totiž ani nedošlo. Koaliční a opoziční zastupitelé nenašli řeč a město tím pádem setrvává od zmíněného zastupitelstva v určitém bezvládí. Situace je vážně zajímavá, jelikož nebyl, krom jednoho podpisu dotace bývalým starostou, ani pověřen nikdo, kdo by město zastupoval v nejrůznějších nutných úkonech. Občas zazněla jména zastupitelů, kteří odstoupili z pozice radních, aby zastupovali město, ale vzhledem k tomu, že odstupují, mi opět toto řešení zas a znova nedává smysl. Smysl dle mě totiž celá tato situace postrádá, a rozhodně tomu není takto jen u mě. Rád bych měl ve svém městě akceschopné vedení, které sekunduje potřeby občanů a dává je na první místo. Možná, že v době, kdy si toto čtete, k tomu již došlo, možná také ne. Chtěl jsem jen situaci jako takovou shrnout, pro Vás i pro sebe, protože mi přijde zajímavá její politologická a státovědná rarita, a také, protože mě zajímá, jak nakonec celá situace dopadne a jak bude dále dopadat na další dění, například příští komunální volby.

Vážím si Vašeho přečtení
Jaroslav Váňa, student